Prokletí zlaté horečky aneb Minulost a budoucnost těžby zlata na našem území

Aura sacra fames, prokletí zlaté horečky, provází celé dějiny lidstva. A samozřejmě provází i dějiny české. Zlato v přírodě má dvě podoby – horské a říční. Horské zlato je uzavřené, tedy obsažené v horninách a rudních žílách. Zlato říční, někdy označováno také jako rýžovnické, je volné, tedy vnějšími vlivy uvolněné horské zlato v náplavech řek a potoků. Naše území vždy bylo velmi bohaté na zlato. A stále je. Ale kde hledat?

Těžba zlata na českém území

Významná byla těžba zlata ve třech obdobích českých zemí – v období keltského osídlení, ve 13. a 14. století a ve století 20..
První opravdový rozmach těžby zlata se vztahuje k 1. a 2. století před kristem, kdy naše území osidlovali Keltové. Ti nejdříve rýžovali zlato z rozsypů a později i dobývali horské zlato ze zlatonosných křemenných žil. Během tří století Keltové vytěžili kolem 20 tun zlata. S odchodem Keltů odchází také zmínky o těžbě zlata na našem území.

keltsky-stater

1/3 Statéru, mušlová řada, Bojové, 2. – 1. stol. př. Kr., Střední Evropa

Z doby Germánů a Slovanů totiž žádné zmínky o těžbě nejsou. Až v 11. století se objevují nepřímé zmínky o tom, že Čechy jsou zlatou zemí. Těžba zlata je pak opět na vrcholu ve 13. a 14. století, za vlády Jana Lucemburského a Karla IV.. Z roku 1337 je zmínka o 25 českých zlatonosných oblastech. Nejvýznamnější naleziště té doby byl jílovský revír. Jeho celková těžba se odhaduje na 10 tun.

Posledním významnějším obdobím těžby zlata je 20. století. Jeho počátek znamenal slibný začátek pro zlatorudné hornictví. Objevil se zájem o ložisko Roudný, které se stalo i nejvýznamnějším zlatodolem tehdejšího Rakouska-Uherska. Roudný v letech 1904 až 1930 vyrobil 5 770 kg ryzího zlata. To vedlo k intenzivní obnově starých ložisek (Roudný, Libčice, Zlaté Hory, Krásná Hora). K obnově těžby zlata však nedošlo a těžba ve 20. století dosáhla jen necelých 9 tun.
Zlato se u nás přestalo těžit v roce 1994. Veškerá jeho spotřeba (4 až 5 tun ročně) se zajišťuje dovozem, případně recyklací. Celkové množství zlata za více než dva tisíce let historie našeho území se odhaduje na 100 tun.

Můžeme si zlato vytěžit i dnes?

Geologové realizují za finanční podpory ze státního rozpočtu obrovské projekty s cílem ověřit zásoby zlata pod našima nohama. Tzv. Zlatá studie dokazuje, že Česko stále může zlato nabídnout. A to nejen v historických zlatodolech, ale i jinde, zejména na Voltýřově, ve Zlatých horách, Kašperských horách, nebo u Slapské přehrady (Mokrsko a Čelina). Perspektivy těžby zlata u nás tak stále jsou. Dnes je zaznamenáno celkem 15 ložisek zlata: Zlaté hory – východ, Zlatý potok, Mikulovice u Jeseníka, Suchá Rudná – střed, Břevenec, Podmoky, Jílové u Prahy, Voltýřov, Modlešovice, Kašperské hory, Vacíkov, Smolotely – Horní Líšnice, Prostřední Lhota – Čelina, Mokrsko a Mokrsko – východ.

loziska-zlata-v-cr

Ložiska zlata v České republice

 

Máme Zlaté hory, ale je v nich opravdu zlato?

Začátky dolování zlata v okolí Zlatých hor sahají až do 11. století. Obrovský rozmach byl – stejně jako ve všech zlatodolech na našem území – ve 13. století. Největšího rozkvětu tady těžba zlata dosáhla v 16. století, kdy tady byly nalezeny dva valouny s hmotností 1,38 kg a 1, 78 kg. Nedlouho potom však těžba upadla. A následné pokusy o obnovení už nikdy nebyly velmi úspěšné. Začátkem 60. let minulého století je zahájena výstavba těžebního závodu a začínají dobývající práce na středisku Zlaté Hory-Jih. Největší rozmach těžby pak zaznamenáváme v 70. a 80. letech 20. století. V roce 1990 je přijat útlumový program a těžba zlata pomalu upadá. Roku 1993 je vytěžen symbolický poslední vozík a těžba je zastavena.
Dřívější zlatou horečku tu dnes připomíná naučná stezka Údolím ztracených štol mezi Zlatými horami a Ondřejovicemi. Na její trase narazíte na mlýnici, kde vám předvedou drcení zlaté rudy a při troše štěstí si kousíček zlata i odnesete domů. Na 2 km je 11 zastávek, které vám prozradí historii zlata na tomto území. A historie přetrvává dál. Už od roku 1994 tady každoročně v srpnu probíhá soutěž v rýžování zlata o Zlatou pánev starosty města. Zlaté hory také hostily Mistrovství Evropy v rýžování zlata (1996), Mistrovství České a Slovenské republiky v rýžování zlata (2001, 2005 a 2009) a Mistrovství svět v rýžování zlata (2010).

Těžba zlata je sice historií, ale Česko stále pod zemí ukrývá zlato za 250 miliard (asi 300 tun). Geologové však jsou proti jeho těžbě. Zato ekonomové jsou pro. Taková zásoba zlata by totiž vedla k soběstačnosti přibližně na 60 let. Kdy tedy vypukne další zlatá horečka?

1 Comment

    Leave a Comment