V roce 1849 Kalifornii zaplavila zlatá horečka. Když kalifornská zlatá žíla vyschla, zlatokopové se vydali hledat naleziště jinde. A našli. V Severní Americe, na hranici mezi kanadskou provincií Yukon a Aljaškou. Konec 19. století do pustého Yukonu přilákal na sto tisíc lidí s touhou zbohatnout. A i když šílenství trvalo jen dva roky, Klondike a Dawson City se zapsal navěky do dějin jako synonymum zlata.

Už v době Kalifornské zlaté horečky se hledalo zlato i na Aljašce. Tehdy ještě toto území patřilo carskému Rusku.  Ta nejznámější zlatá horečka ale začala v roce 1896 na řece Klondike. Trvala jen dva roky a vytěžilo se asi 75 tun zlata.

Od lososů ke zlatu

Vše začalo v srpnu roku 1986. Kaliforňan George Carmack se vydal se svou ženou Kate a švagry Keishem a Káa Gooxem chytat lososy na řeku Klondike. Za pár dnů se setkali se zlatokopem Robertem Hendersonem, který už čtvrtstoletí hledal zlato po celém světě. Lovce lososů zaujala Hendersonova historka o zlatě na řece Klondike a tak se společně vydali pátrat. Došli až tam, kde Rabbit Creek (Králičí potok) ústí do Klondiku, kde 16. srpna 1896 opravdu zlato našli. Díky nálezu pak byl potok přejmenován na Bonanza (Zlatý důl). O tom, kdo ze skupiny první zlato objevil, se dodnes vedou spory. Dodnes celý Yukon slaví 16. srpna svátek Discovery Day (Den objevu zlata).

Dawson City, centrum zlaté horečky

Dawson City je díky zlaté horečce v Yukonu dodnes synonynem zlata a dobrodružství. Nebýt jí, byl by dnes ale Dawson jen další tečkou na mapě. Dawson je druhé největší město kanadské provincie Yukon a leží na soutoku řek Klondike a Yukon 530 kilometrů severně od hlavního města Whitehorse.

Právě tady bylo poprvé, v roce 1896, nalezeno zlato, které odstartovalo zlaté šílenství. Díky extrémní izolaci Klondiku trvalo skoro rok, než se o 15 tunovém nálezu dověděl svět. První parník zlatokopů dorazil do Seattlu v únoru 1987 a vezl jich na pět tisíc. Další parník dorazil o pár dní později do San Francisca a vezl další desetitisíce zlatokopů. Než se však na Klondike dostali, všechny zlatonosné pozemky byly obsazené.

V létě 1898 už bylo Dawson City největším severoamerickým městem na sever od San Francisca a západ od Winnipegu. V období zlaté horečky přišlo do liduprázdných oblastí řeky Klondike téměř 100 tisíc lidí a z toho se 30 tisíc usadilo v Dawson City. Ještě ten rok (1898) ale jeho sláva začíná upadat.

Dawson City se však zlatou vzpomínku snaží udržet i dnes. Přizpůsobena je tomu i architektura. Nenajdete tady žádné paneláky, ani moderní budovy, ale jen domy ve stylu z časů zlaté horečky. Nejdůležitějším odvětvím už tady není těžba zlata, ale turistika. A Dawson City každoročně navštíví desítky tisíc turistů i přes to, že je velmi vzdálený od velkých center.

Slavný Jack London

Mezi stovkou tisíc lidí hledajících zlaté štěstí byl i Jack London. Ten své zážitky popsal ve svých knihách Volání divočiny a Bílý tesák. London přišel na Klondike v roce 1897 a své štěstí se snažil nají 120 kilometrů na jih od Dawson City, na potoce Henderson Creek. Zlato však nenašel. Jeho chatrč však v roce byla 1936 znovuobjevena a v roce 1955 se z ní stalo Londonovo muzeum.

Konec zlaté horečky

Obrovský požár v dubnu roku 1899 zachvátil více než 120 budov Dawson City. Netrvalo dlouho a objevily se zprávy o nových nalezištích zlata na Aljašce. Většina zlatokopů byla nucena opustit Klondike a vydat se jinam, hlavně západním směrem do města Nome na pobřeží Beringova moře. A zlatá horečka na Klondiku skončila.

Stejně jako na přelomu 19. a 20. století, i dnes se to v okolí Klondike a Dawson City hemží dobrodruhy hledajícími zlato. Jen s jediným rozdílem – jezdí auty a těžkou technikou a pracují pro těžařské společnosti. Místní břehy řek a potoků jsou totiž tak vytěžené, že je zapotřebí těžké techniky, aby se práce vůbec vyplatila. Základní princip rýžování je ale pořád stejný. A tak zlatá tradice na Aljašce přetrvává už více než sto let.

Related Images: